Open main menu
Dán artihkkalis dáidet leat čállinmeattáhusat. Jus háliidat, de divo daid ja váldde eret dan málle. Giitu!

Komigiella (komigillii: коми кыв) lea perbmelaš giella mii gullá urálalaš giellabearrašii. Giela hupmet eanas Komi dásseválddi komilaččat, muhto dat hubmojuvvo maiddái kránnjáguovlluin nugo Nenetsias, Arkhangelsk oblastas ja Murmánskka oblastas.

Komigiella
коми кыв (komi kyv)
Geavaheapmi
Guovlu Komi
Hubmiid mearri 285 000
Sadji ii čuođi stuorámusa joavkkus
Alfabehta kyrillalaš
Virggálaš stáhtus
Virggálaš giella Komi
Giellakodat
ISO 639-1 kv
ISO 639-2 kom
SIL KPV


Komigielas leat golbma váldovariántta: komisyrjána, komipermjáhkka ja komijazva. Dáin variánttain vuosttaš dahjege komisyrjána lea stuorámus giella go jagi 2010 sullii 160 000 olbmo dán hupmet. Dávjá go muhtun hupmá komigiela birra, son dárkkuha komisyrjána. Komiperjáhka fas hupmet sullii 60 000 olbmo jagi 2010[1] Komisyrjána hubmit dávjá ipmirdit maid komipermjáhka hubmit lohket ja komipermjáhka hubmit maid komisyrjána hubmit lohket. Goalmmát variánta, komijazva, lea unni ja dán hupmet sullii 4 000 puhujaa.[2]

GuovluEdit

Komigiella hállojuvvo erenoamážit Komi republihkas, gos giella lea virggálaš giella oktan ruoššagielain, muhto maid kránnjáguovlluin, Nenetsias, Arkhangelsk oblastas. Guoládatnjárggas nai gávdnojit komit, mat sirde dohko 1880-logus ja elle bálddalaga sámiiguin. Otne leat Guoládatnjárggas badjelaš 1000 komi, main sullii bealli máhttet komigiela.

JietnadatoahppaEdit

DeadduEdit

Deaddu variere komi varietehtaid gaskkas. Komisyrjánas sáhttá deattuhit vaikko makkár stávvala, muhto dábálaš lea bidjat deattu vuosttas stávvalii. Komipermjáhkas morfologiija stivre deattu, ja komijazvas fas deaddu lea fonologalaš.

VokálatEdit

Komigielas lea 7 vokála, čájehuvvon IPA-symbolain ja čállingiela bustávain. Komigielas ii leat guhkkodaterohus.

Ovdavok. Guovdavok. Maŋŋevok. Ovdavok. Guovdavok. Maŋŋevok.
Alla vok. i ʉ u и ы у
Gaskavok. e ə o е ӧ о
Vuollegis vok. a а

MorfologiijaEdit

AdjektiivvatEdit

Adjektiivvat veardiduvvojit komigielas positiivvas, komparatiivvas ja superlatiivvas. Dego davvisámegielas lea komigielas kongruensa logus go adjektiiva lea predikatiivan, ovdamearkka dihte: луныс кӧдзыд 'beaivi lea galmmas', лунъясыс кӧдзыдӧсь 'beaivvit leat galbmasat' (ovdamearkkat leat komisyrjánii).

SubstantiivaEdit

Komigielas lea rikkis kasusvuogádat Nomenat sojahuvvojit ovttaidlogus ja máŋggáidlogus. Kásusiid hárrái leat muhtin erohusat komi varietehtaid gaskkas: láve rehkenastit ahte komisyrjánas leat 17 kásusa, komijazvas fas 15 kásusa ja komipermjáhkas 22 kásusa. Oamastangehčosat leat dábálaččat, ja daid funkšuvdna ii leat beare oamasteaddji, muhto maiddái čujuheaddji.

  1. Nominatiiva
  2. Akkusatiiva
  3. Genitiiva
  4. Ablatiiva
  5. Datiiva
  6. Komitatiiva
  7. Konsekutiiva
  8. Karitiiva
  9. Instrumentála
  10. Illatiiva
  11. Inessiiva
  12. Elatiiva
  13. Prosekutiiva
  14. Transitiiva
  15. Terminatiiva
  16. Approksimatiiva
  17. Egressiiva

VearbaEdit

Komigiela vearbbat sodjet persovnnas, logus, áiggis (preseansa, preterihta, futura). Komigielas lea biehttalanvearba, ja biehttalanvearba sojahuvvo áiggis, dego omd. lullisámegielas.

Komigiel vearbbat sojahuvvojit persovnnas (vuosttas, nubbi ja goalmmát), logus (ovttaidlohku ja máŋggaidlohku), modusis (indikatiiva ja imperatiiva) ja áiggis (dálá áigi, preterihta, perfeakta, pluskvamperfeakta ja boahtteáigi). Boahtteáiggis leat sierra hámit beare goalmmát persovnnas, ovdamearkka dihte: мунӧ 'dat manná', мунас 'dat galgá mannat'. Iežá persovnnain geavahuvvojit dálá áiggi hámit, ovdamearka dihte муна 'mon manan; mon galggan mannat' (ovdamearkkat leat komisyrjánii). Dego sámegielas lea komigielas biehttalanvearba.

SyntáksaEdit

Komigiella lea SVO-giella, muhto iežá ortnegat nai leat vejolaččat. Dego lullisámegielas, kopula ii gáibiduvvo go cealkka lea dálá áiggis ja ii leat biehttaleaddji, ovdamearkka dihte: тайӧ книга бур 'dát girji (lea) buorre' (ovdamearka lea komisyrjánii).

SátnevuorkáEdit

ČállingiellaEdit

Juo 1300-logus ráhkadii bispa Stefan Khrap sierra komi alfabehta, mainna čálii oskkolaš teavsttaid. Dat čállinvuohki lei muhtin muddui anus gitta 1600-lohkui. Dálá čallinvuogit atnet kyrillalaš alfabehta vuođđun, vaikko 1930-logus ledje rahčamusat geavahišgoahtit latiinnalaš alfabehta. <--Komi čállingiela geavaha kyrillalaš alfabeahta, ja--> Das lea lassin guokte liigebustáva, <і> (jietna i, muhto palataliserema haga, dego <и> livččii gáibidan) ja <ӧ> (schwaa-vokála):

А а Б б В в Г г Д д Е е Ё ё Ж ж
З з И и І і Й й К к Л л М м Н н
О о Ӧ ӧ П п Р р С с Т т У у Ф ф
Х х Ц ц Ч ч Ш ш Щ щ Ъ ъ Ы ы Ь ь
Э э Ю ю Я я

GiellahistorjáEdit

Protokomi *l ovdáneapmiEdit

Komigiela suopmaniin lea protokomi *l ovdánan máŋgga ládje. Muhtin suopmaniin dat lea bissun l:an (nu gohččoduvvon L-suopmanat), muhtin suopmaniin fas dat lea šaddan v:ii (V-suopmanat). Muhtin suopmaniin dat lea jávkan sániid ja stávvaliid loahpas (ØL-suopmanat) ja muhtin suopmaniin lea bissun l:an earret go sániid ja stávvaliid loahpas, gos lea šaddan v:ii (VL-suopmanat).

 
██ L-suopman
██ VL-suopman
██ ØL-suopman
██ V-suopman
*l posišuvdna L-suopmanat VL- suopmanat V- suopmanat ØL- suopmanat Sámegillii
Sáni loahpas вӧл /vɘl/ вӧв /vɘv/ вӧӧ /vɘː/ 'heasta'
Stávvala loahpas вӧлтӧг /vɘltɘg/ вӧвтӧг /vɘvtɘg/ вӧӧтӧг /vɘːtɘg/ 'heastta haga'
Sáni guovddážin вӧлӧн /vɘlɘn/ вӧвӧн /vɘvɘn/ вӧлӧн /vɘlɘn/ 'heasttain'
Sáni álggus лым /lɨm/ вым /vɨm/ лым /lɨm/ 'muohta'

Siskkildas giellahistorjáEdit

Urálalaš gielaid máttastruktuvra lea dábálaččat CVCV. Komigielas lea máŋgii leamaš apokope, nu ahte maŋimus vokála lea jávkan. Omd. suomagiela suoni «suodná» lea komigielas сӧн, sən. Nubbi ođastus lea, ahte sátneloahppasaš l lea rievdaduvvon v:n, komigielas sátni «giella» lea кыв,  kʉv.

GirjjálašvuohtaEdit

  • Blokland, Rogier & Rießler, Michael: Komi-Saami-Russian contacts on the Kola Peninsula Hasselblatt, Cornelius, Paren, Remco van & Houtzagers, H. P. (red.) (2011). Language contact in times of globalization. Amsterdam: Editions Rodopi, S. 5-26.
  • Hausenberg, Anu-Reet: Komi. Daniel Abondolo (red.) The Uralic Languages. Routledge, London 1998, ISBN 0-415-08198-X, (Routledge language family descriptions), S. 305–326.

GáldutEdit

  1. Prozes, Jaak: Venemaa rahavaloendus ja uurali rahvad (girjjis Soome-ugri sõlmed 2010-2011), s. 15. Fenno-Ugria, 2012. ISSN 2228-1894. Málle:Et
  2. Anhava, Jaakko: Maailman kielet ja kielikunnat, 3. painos, s. 50. Gaudeamus, 2005. ISBN 951-662-734-X. (suomagillii)

LiŋkkatEdit