Dán artihkkalis dáidet leat čállinmeattáhusat. Jus háliidat, de divo daid ja váldde eret dan málle. Giitu!

Ruoššagiella gullá indoeurohpálaš gielaid slávalaš gielaid nuortaslávalaš gielaid jovkui.

Ruoššagiella
русский язык
Geavaheapmi
Guovlu Ruošša ja máŋgga eará riikkas
Hubmiid mearri 285 miljovnna
Alfabehta kyrilalaš
Virggálaš stáhtus
Virggálaš giella Ruošša, Vilges-Ruošša, Kasakstan, Kirgisistan, Ovtttastuvvan Našuvnnat
Giellakodat
ISO 639-1 ru
ISO 639-2 rus
SIL RUS
Ruština ve světě.svg

GuovluRediger

JietnadatoahppaRediger

VokálatRediger

Ruoššagielas lea 6 vokála. Systema vuođul lea dábálaš vihtta-vokála-systema i, e, a, o, u, ja dasa lassin guovdavokála, mii lea čállojuvvon ы.

Ruoššagiela vokálat
  ovdavok. guovdavok. maŋŋevok.
alla vok. i ɨ u
gaskavok. e   o
vuollegis vok   a  

GiellaoahppaRediger

SátnevuorkáRediger

ČállingiellaRediger

Ruoššagiella lea čállojuvvon kyrillalaš alfabehtain.

А а Б б В в Г г Д д Е е Ё ё
Ж ж З з И и Й й К к Л л М м
Н н О о П п Р р С с Т т У у
Ф ф Х х Ц ц Ч ч Ш ш Щ щ Ъ ъ
Ы ы Ь ь Э э Ю ю Я я

Dehálaš fonologalaš proseassa ruoššagielas lea palataliseren, konsonánttain lea guokte veršuvnna, ovda- ja maŋŋeveršuvdna. Dábálaš l-a lassin lea maid palataliserejuvvon l, IPA: ʎ, seammá jietna go sámegiela viellja-sánis. Palataliseren ii leat merkejuvvon konsonánttas, muhto vokálas, nu ahte jos konsonántta ii leat palataliserejuvvon, de čuovvovaš vokálabustáva (vokálaide a, e, i, o, u) lea а, э, ы, о, у, muhto jos lea, de seammá vokála ferte čállit я, е, и, ё, ю. Jos konsonántta maŋŋel ii leat vokála, muhto nubbi konsonánta dahje sáni loahppa, de konsonántta maŋŋel boahtá palataliserenmearka, ь.

HistorjáRediger

GirjjálašvuohtaRediger

LiŋkkatRediger