Dán artihkkalis dáidet leat čállinmeattáhusat. Jus háliidat, de divo daid ja váldde eret dan málle. Giitu!

Võrogiella lea nuortamearasuopmelaš giela urálalaš giellabearrašis.

Võrogiella
võro kiil
Geavaheapmi
Guovlu Lulli-Estlánda
Hubmiid mearri 70 000
Sadji ii čuođi stuoramusa joavkkus
Alfabehta láhten
Virggálaš stáhtus
Virggálaš giella ii gostege
Giellakodat
ISO 639-3 vro

GuovluEdit

 
Võrogiel guovlu Lulli-Estlánddas lea fiskes.

Lulábealde võrogiela guovllu lea Latvia, gos olbmot hállet latviagiela. Nuorttabealde võrogiela guovllu orru ortodoksa seto-álbmot, man giella lea dološ lulliesttegiela suopman dego võrogiellage. Guhkkibut nuortabeallai lea Ruošša.

HistorjáEdit

ČállingiellaEdit

 
Võrogiel áppes "ABC kiräoppus" jagis 1998

AlfabehtaEdit

A a B b C c D d E e F f G g H h
I i J j K k L l M m N n O o P p
R r S s Š š T t U u V v W w Õ õ
Ä ä Ö ö Ü ü X x Y y Z z Ž ž ´

ČállinvuohkiEdit

Võrogiela čállinvuohki lea lahka esttegiela čállinvuogi. Muhto maid lea earáhusaid: bustáva q (ii gávdno esttegiela čállinvuogis) mearkkaša laryŋgála klusiilla: maaq, piniq (Pl, eatnamat, beatnagat; sg: maa (eana), pini (beana)). Ovdal jagi 1995 mearkkašii y lea veaháš alit vokála go õ. y lei hui lahka ruoššagiel ы, muhto jagi 1995 rájes ii leat čállingielas erohusa y ja õ gaskkas. Akuta (´) mearkkaša palataliseremii: ś, ń, ľ, ť jna.

JietnadatoahppaEdit

GiellaoahppaEdit

SátnevuorkáEdit

GirjjálašvuohtaEdit

LiŋkkatEdit

Võrogiel Wikipedia, friddja diehtosátnegirji