Beaivvášsevnnjodeapmi

Dán artihkkalis dáidet leat čállinmeattáhusat. Jus háliidat, de divo daid ja váldde eret dan málle. Giitu!

Beaivvášsevnnjodeapmi dáhpáhuvvá go mánnu boahtá beaivváža ja máilmmi gaskii nu ahte beaivváš belohahkii dahje oalát jávká mánu duohkái. Ollislaš dahje dievas beaivvášsevnnjodeapmi lea okta earenoamážeamos luonddudáhpáhusain. Geassemánu 2. beaivvi 2011 lei gaskaijabeaivváža sevnnjodeapmi Davvi-Sámis, ja mánnu govččai goasii 60 % beaivvážis. Dat dáhpáhuvai gaskaija áigge ja dan sáhtii buoremusat oaidnit Davvi-Sámis, gos dien áigge lea gaskaijabeaivváš. Nie viidát ii govčča mánnu beaivváža ovdal go 76 jagi geahčen fas - 2087:s.

Govvejuvvon Frankriikkas go lei ollislaš beaivvášsevnnjodeapmi 1999

Beaivvášsevnnjodeami animašuvdna njukčamánu 29. beaivvi 2006

Fred Espenak lea NASA olis almmuhan kataloga mas oaidná 5000 jagi áiggi sevnnjodemiid - sullii 2000 o. Kr. rájes gitta 3000 jagi m. Kr. Orru ahte Østfolddas báktesárgumat lassánedje sullii 900 - 700 o. Kr. Espenaka katalogas oaidnit ahte jagis 857 o. Kr. lei ollislaš beaivvášsevnnjodeapmi, muhto doppe ii lean leamaš sevnnjodeapmi áigodagas 1229 ja 857 o. Kr., ja danne sáhttet bronsaáiggis nu sakka sárgon bávttiide dien dáhpáhusa. Davvi-Sámis ledje leamaš ollislaš beaivvášsevnnjodeamit jagiin 1067, 938 ja 929 o. Kr.

Iešguđet beaivvášsevnnjodeamit

Leat njealjelágan beaivvášsevnnjodeamit.

• Ollislaš sevnnjodeapmi dáhpáhuvvá go mánnu gokčá olles beaivváža. Garrasit báiti beaivváža ovdii boahtá seavdnjadet oaidnemeahttun mánnojorbadas. Beaivváža korona mii muđui lea menddo čuovggaheapme oaidnit, ihtá dál čuovgi riekkisin. Ollislaš beaivvášsevnnjodeapmi oidno dušše unna oasážis máilmmis.
• Gierdosevnnjodeapmi (annulára) lea dalle go beaivváš ja mánnu leaba juste ovtta linjjá alde go máilmmis geahččá, muhto mánnu lea nu guhkkin eret máilmmis ahte ii govčča olles beaivváža. Dalle oidno beaivváš šearradit čuovgi riekkisin (gierdun) mánu birra.
• Hybriida sevnnjodeapmi lea ollislaš ja gierdosevnnjodeami gaskasaš dáhpáhus. Muhtin báikkiin lea sevnnjodeapmi ollislaš ja eará sajiin fas gierdosevnnjodeapmi.
• Belohahkii (oassálas) sevnjjodeapmi lea go beaivváš ja mánnu eaba leat juste linjjá alde. Dalle lea mánnu dušše belohahkii beaivváža ovddas. Dieinna lágiin oidnojit buot duot golbma eará sevnnjodeami báikkiin mat leat olggobealde guovddášlinjjá. Dat sáhttá maid ná oidnot vaikko guovddášlinjá ii deaivva máilmmi obanassiige.

Lea imašlaš soaittáhat ahte beaivváš lea sullii 400 geardde guhkkelis máilmmis go mánnu ja das lea sullii 400 geardde stuorit diamehter. Go eatnamis geahččá, de orruba dat leame ovtta stuorrát. Dát soaittáhat dat dahká ahte máilmmis sáhttá oaidnit ollislaš beaivvášsevnnjodeami.

Duogážin dasa go muhtin sevnnjodeamit leat gierdohápmásaččat ja earát fas ollásit gokčet, lea ahte mánnu johtá ellipttalaš (jorbodahkii guhkolaš) geainnu mielde máilmmi birra. Dat dahká ahte mánnu lea muhtumin guhkkelis eret ja muhtumin lagabus máilmmi. Go mánnu lea guhkkin eret, de gokčá dat unnit oasi almmis, ii ge leat doarvái stuoris gokčat olles beaivváža. Gierdosevnnjodeapmi dáhpáhuvvá dávjjit go ollislaš sevnnjodeapmi, danne go mánu gaskamearálaš gaska lea menddo stuoris dasa ahte ollislaččat gokčat.

Sevnnjodeami geahččat

Lea várálaš geahččat njuolga beaivvážii, vaikko geahčasta dušše moadde sekundda hávális. Liikká sáhttá čalbmi ja oaidnu billahuvvat. Lea vejolaš oalát čalmmehuvvat dan geažil. Čalbmi ii dovdda bákčasa, mii várrešii várálašvuođa vuostá, ja danne sáhttá jođánit geavvat ahte čalbmi vaháguvvá.

Beaivvášsevnnjodeapmi Oslo, miessemánu 31. 2003

Dábálaččat lea beaivváš nu šearrat ahte dasa ii dárjja geahččat. Go lea beaivvášsevnnjodeapmi, de ii oro leame nu šearrat, muhto liikká lea beaivváščuovga seamma várálaš.

Beaivvášsevnnjodeami geahččamii leat ráhkaduvvon vásedin čalbmeláset. Ii galgga makkárge eará lásiid čađa geahččat beaivvážii. .

Govvejeuvvon Valladolidas (Spanias). Gierdosevnnjodeapmi golggotmánu 3. 2005

Olbmot geahččame beaivvášsevnnjodeami 2003:s Islánddas

Luc Viatour govven sevnnjodeami 1999

Goas beaivvášsevnnjodeamit?

Dá lea oassi beaivvášsevnnjodemiin:

Muhtin beaivvášsevnnjodeamit
Beaivi	Áigi (UTC)			Makkár	Bistu (maks.)	Báikkit	Komenttat
	Álgu	Gasku	Loahppa
miessemánu 9. b. 1919	-	-	-	ollislaš	-	Oarje-Afrihká	Govven: Arthur Eddington verifisereren dihte oppalaš relativitehtateoriija
borgemánu 11. b. 1999	-	-	-	ollislaš	-	Europá, Asia
geassemánu 21. b. 2001	-	-	-	ollislaš	04:57 min	Lulli-Amerihká, Afrihká
juovlamánu 14. b. 2001	-	-	-	gierdohápmásaš	03:53 min	Davvi- ja Gaska-Amerihká
geassemánu 10. b. 2002	-	-	-	gierdohápmásaš	00:23 min	Asia, Australia, Davvi-Amerihká
juovlamánu 4. b. 2002	-	-	-	ollislaš	02:04 min	Lulli-Afrihká, Antarktis, Indonesia, Australia
miessemánu 31. b. 2003	-	-	-	gierdohápmásaš	03:37 min	Eurohpá, Asia, Davvi-Amerihká
skábmamánu 23. b. 2003	-	-	-	ollislaš	01:57 min	Australia, New Zealand, Antarktis, Syd-Amerika
cuoŋománu 19. b. 2004	-	-	-	belohahkii	-	Antarktis, Lulli-Afrihká
golggotmánu 14. b. 2004	-	-	-	belohahkii	-	Asia, Hawaii, Alaska
cuoŋománu 8. b. 2005	-	-	-	hybriida	00:42 min	Jaskesáhpi, Gaska-Amerihká
golggotmánu 3. b. 2005	08:41	10:31	12:22	gierdohápmásaš	04:32 min	Davvi-Afrihká, Eurohpá, Oarje-Asia, Gaskanuorti ja India	[1]
njukčamánu 29. 2006	-	-	-	ollislaš	04:07 min	Brasiila, Davvi-Afrihká, Gaska-Asia, Mongolia	[2]
čakčamánu 22. b. 2006	-	-	-	gierdohápmásaš	07:09 min	Lulli-Amerihká, Oarje-Afrihká, Antarktis
njukčamánu 19. b. 2007	-	-	-	belohahkii	-	Asia, Alaska
čakčamánu 11. b. 2007	-	-	-	belohahkii	-	Lulli-Amerihká, Antarktis
guovvamánu 7. b. 2008	-	-	-	gierdohápmásaš	02:12 min	Antarktis, Australia, New Zealand
borgemánu 1. b. 2008	-	-	-	ollislaš	02:27 min	Davvi-Amerihká, Eurohpá, Asia
ođđajagimánu 26. b. 2009	-	-	-	gierdohápmásaš	07:54 min	Lulli-Afrihká, Antarktis, Lullinuorta-Asia, Australia
suoidnemánu 22. b. 2009	-	-	-	ollislaš	06:39 min	India, Kiiná, Jaskesáhpi, buoremusat oidnui Shanghaias, Hangzhouas dahje Wuhanas.	Bisttii buot guhkimis jahkečuođis.
ođđajagimánu 15. b. 2010	-	-	-	gierdohápmásaš	11:08 min	Afrihká, Asia
suoidnemánu 11. b. 2010	-	-	-	ollislaš	05:20 min	Lulimus Lulli-Amerihkás, Tahiti, Beassášsuolu
ođđajagimánu 4. b. 2011	-	-	-	belohahkii	-	Eurohpá, Afrihká, Guovddáš-Asia
geassemánu 1. b. 2011	-	-	-	belohahkii	-	Islánda, Davvi-Sápmi, davvin Davvi-Amerihkás, Nuorta-Asia
suoidnemánu 1. b. 2011	-	-	-	belohahkii	-	Lullin Indiamearas
skábmamánu 25. b. 2011	-	-	-	belohahkii	-	Lulli-Afrihká, Antarktis, Tasmania, New Zealand
miessemánu 20. b. 2012	-	-	-	gierdohápmásaš	05:46 min	Jaskesáhpi, Asia, Davvi-Amerihká
skábmamánu 13. b. 2012	-	-	-	ollislaš	04:02 min	Australia, New Zealand, lullin Lulli-Amerihkás, lullin Jaskesáhpi
miessemánu 10. b. 2013	-	-	-	gierdohápmásaš	06:03 min	Australia, New Zealand, guovddáš Jaskesáhpi
skábmamánu 3. b. 2013	-	-	-	hybriida	01:40 min	Nuorta Amerihká, Lulli-Eurohpá, Afrihká
cuoŋománu 29. b. 2014	-	-	-	gierdohápmásaš	00:00 min	Lulli-India, Australia, Antarktis
golggotmánu 23. b. 2014	-	-	-	belohahkii	-	Davit Jaskesáhpi, Davvi-Amerihká
njukčamánu 20. 2015	-	-	-	ollislaš	02:47 min	Atlanteráhpi ovdal Englándda, Fearsullot, Svalbárda, Davvipola
čakčamánu 13. b. 2015	-	-	-	belohahkii	-	Lulli-Afrihká, Lulli-India, Antarktis
njukčamánu 9. b. 2016	-	-	-	ollislaš	04m09s	Lulli-Asia, Jaskesáhpi
čakčamánu 1. b. 2016	-	-	-	gierdohápmásaš	03m06s	Afrihká
guovvamánu 26. b. 2017	-	-	-	gierdohápmásaš	00m44s	Lullin Afrihkás, lullin Lulli-Amerihkás
borgemánu 21. b. 2017	-	-	-	ollislaš	02m40s	Davvi-Amerihká
guovvamánu 15. b. 2018	-	-	-	belohahkii	-	Antarktis, lullin Lulli-Amerihkás
suoidnemánu 13. b. 2018	-	-	-	belohahkii	-	Lullin Australias
borgemánu 11. b. 2018	-	-	-	belohahkii	-	Davimus Europás, Davvi-Asia
ođđajagimánu 6. b. 2019	-	-	-	belohahkii	-	Nuorta-Asia
suoidnemánu 2. b. 2019	-	-	-	ollislaš	04m33s	Lulli-Amerhká
juovlamánu 26. b. 2019	-	-	-	gierdohápmásaš	03m39s	Lulli-Asia
geassemánu 21. b. 2020	-	-	-	gierdohápmásaš	00m38s	Lulli-Asia
juovlamánu 14. b. 2020	-	-	-	ollislaš	02m10s	Lulli-Amerihká

Liŋkkat

• Filbma, Beaivvášsevnnjodeapmi Sámis 1.6.11