Dánmárku

riika Davvi-Eurohpás
(Ođđasitstivrejuvvon siiddus Danmárku)


Dánmárku[1], virggálaččat Dánmárkku gonagasriika[1] (dánskkagillii: Danmark, Kongeriget Danmark) lea riika Davvi-Eurohpás. Dat lea lulimus Davviriikkain ja lea Ruoŧa oarjelulábealde ja Norgga lulábealde. Dánmárkkus lea eananrádji Duiskkain, ja muhtun sajiid lea ráji nuppi bealde ges Davvemearra dahje Nuortamearra. Olmmošlohku lea sullii 5,7 miljovnna, ja oaivegávpot lea Københápman.

Dánmárkku gonagasriika
Kongeriget Danmark
Leavga
Leavga
Vearjogovva
Vearjogovva
Kárta
Kárta
Stáhtahápmi Vuođđolágalaš monarkiija
Dronnet Frederik X
Stáhtaministtar Mette Fredriksen
Oaivegávpot Københápman
Viidodat 73 094 km²
Olmmošlohku 5 748 769
 – ássečoahkkisvuohta 133,4/km²
Virggálaš gielat dánskkagiella
Valuhta Dánmárkku ruvdno ()
Áigi UTC+1
 – geasseáigi UTC+2
Nationálabeaivi geassemánu 5. beaivi
Nationálalávlla Der er et yndigt land
Interneahtta-TLD .dk

Geográfalaččat Dánmárku lea Jylland-njárggas, ja máŋggain eará sulluin, main dovddus leat ee. Sjælland, Fyn, Lolland, Falster ja Bornholm. Dánmárkku gonagasriikii gullet ieš Dánmárku ja Ruonáeatnama ja Fearsulluid iešstivrenguovllut.

Dánmárkkus lea buorre dilli ja doppe lea seahkeekononomiija. Riikka eallindássi lea buorre, ja servodagas leat unnit ekonomiijalaš erohusažat. Dánmárku lea parlamentáralaš vuođđolágalaš monarkiija. Dánmárku lea juhkkojuvvon 5 regiovdnii ja 98 gildii. Dánmárku lea leamaš ON ja NATO miellahttu álggu rájes, ja EU miellahttu jagi 1973 rájes, muhto ii gula euroguvlui.

Riikka virggálaš giella, dánskkagiella lea dárogiela ja ruoŧagiela lagas fuolkegiella, ja das leat garra oktavuođat eará davvi gielaide.

Sullii 82 % álbmogis, ja 90 % etnalaš dánmárkulaččaiguin, gullet luteralaš Folkekirkenii. Jagis 2009 ledje badjel bealle miljovnna dánmárkulačča geat ledje olgoriikkas boahtán, sis sullii bealli eará riikkain Eurohpás.

Gáldut

rievdat
  1. a á Riikkaid namat čieža gillii 21.10.2009, beaiváduvvon 31.08.2016: Ruovttueatnan gielaid guovddáš. Čujuhuvvon 10.06.2018.

Geahča maid

rievdat