Dálkasiid vuorrováikkuhus

Dálkasiid vuorrováikkuhus dahje dálkasiid interakšuvdna dáhpáhuvvá dalle go muhtin dálkkas dahje eará ávnnas ávkkálaččat dahje vahátlaččat váikkuha nuppi dálkasa fápmui.

Vuorrováikkuhus - oppalaš geahčastat

Dálkasat sáhttet muddet eará dálkasiid fámuid farmakokinetihka bokte dahje farmakodynamihka bokte. Farmakokinetihkka lea movt rumaš gieđahallá dálkasa ja dasa gusket dálkasa:

1. absorbšuvdna (njamman) biebmosuddadanoalis.
2. distribušuvdna (juohkašupmi) rupmašis.
3. čatnosat eará ávdnasiida.
4. metabolisma.
5. vuohčudeapmi monimuččain

Farmakodynamihkka gis guoská movt dálkasa váikkuha rupmašii, dábálaččat reseptoriid bokte. Doaba dálkasiid vuorrováikkuhus sisttisdoallá buot máinnašuvvon mekanismmaid.

Farmakokinehtalaš vuorrováikkuhusat

Dat doaba gokčá daid dáhpáhusaid goo dihto dálkasa farmakokinetihka, namalassii aborbšuvdna, distribušuvdna, čatnosat, metabolisma dahje vuohčudeapmi nuppástuvvá eará dálkasa dihte.

Absorbšuvnna vuorrováikkuhusat

Dábálaččat absorbšuvnnas lea unnán váikkuhus, muhto dattetge muhtun dálkasat sáhttet buoridit čoliid jođu nu ahte ávdnasat čoliid siste mannet johtet jođáneapput go dábálaččat. Dat váttásmahttá absorbšuvdna ja dálkasat mannet dan sadjái olggus bahtaráigge. Nuppe ládje šaddá gis go váldá dálkasiid mii hilljuda čoallejođu.

Čoavjji pH-árvu sáhttá váikkuhit dálkasa absorbšuvnna. Dihto dálkasis lea dakkár molekylalaš struktuvra ahte pH-árvu mearrida jus dálkkas lea ioniserejuvvon dahje ii. Jus mudde pH-árvvu dálkasiin dalle sáhttá dagahit ahte eará dálkkas absorberejuvvo fuonibut.

Muhtin dálkasat ráhkadit kompleaksaid eará ávdnasiiguin. Ovdamearkka dihte soames antibiohtat dego tetrasykliinnat ja fluorokinolonat čatnasit kalsiumii ja dáinna lágiin daid absorbšuvdna unno.