Elektrokardiográmma[1] (oaniduvvo EKG) lea diagrámma mainna oažžu čielgasa mo váibmu doaibmá. Vuos bidjá elektrodaid ratti ala mat dasto báddejit váimmu elektralaš doaimma. EKG lea hui dábálaš dutkamuš, mainna fuobmá muhtun váibmo- ja varrasuotnadávddaid. Dat gávdno buohcciviesus, dearvvašvuođaguovddážis ja ambulánssas. EKG bohtosa oaidná juogu dihtoršearpmas dahje báhpáris.

Dábálaš EKG

rievdat
 
Dábálaš EKG mas oaidná P-báru, QRS-kompleakssa ja T-báru.

EKG lea diagrámma mas y-áksil lea gealdu ja x-áksil lea áigi.

Dábálaš EKG álgá P-báruin. Maŋŋelaš boahtá QRS-kompleaksa ja loahpas T-bárru. Muhtumin oidno maiddái U-bárru. Dát bárut ja kompleaksat govvidit mo váimmu feaskárat ja gámmirat doibmet. P-bárru govvida feaskáriid aktiverema (depolariserema). Aktiveren máksá ahte váibmodeahkit oatnánit. Go feaskkir aktivere, de dat gurregoahtá vara gámmirii. Dan botta go dát guorraneapmi dáhpáhuvvá de EKG:s lea oanehis gaska mii lea njuolgat ja jaskat. QPR-kompleaksa govvida gámmiriid aktiverema. QPR-kompleakssa maŋŋá čuovvu fas oanehis boddu. Loahpas boahtá T-bárru, mii boahtá das go gámmirat repolariserejit.

Gáldut

rievdat
  1. Sámi Giellagáldu, Expression:EKG, https://satni.uit.no/termwiki/index.php?title=Expression:EKG čujuhuvvon 2020-01-06