Elektrokardiográmma

Elektrokardiográmma (oaniduvvo EKG) lea diagrámma mainna oažžu čielgasa mo váibmu doaibmá. Vuos bidjá elektrodaid ratti ala mat dasto báddejit váimmu elektralaš doaimma. EKG lea hui dábálaš dutkamuš, mainna fuobmá muhtun váibmo- ja varrasuotnadávddaid. Dat gávdno buohcciviesus, dearvvašvuođaguovddážis ja ambulánssas. EKG bohtosa oaidná juogu dihtoršearpmas dahje báhpáris.

Dábálaš EKG

Dábálaš EKG mas oaidná P-báru, QRS-kompleakssa ja T-báru.

EKG lea diagrámma mas y-áksil lea gealdu ja x-áksil lea áigi.

Dábálaš EKG álgá P-báruin. Maŋŋelaš boahtá QRS-kompleaksa ja loahpas T-bárru. Muhtumin oidno maiddái U-bárru. Dát bárut ja kompleaksat govvidit mo váimmu feaskárat ja gámmirat doibmet. P-bárru govvida feaskáriid aktiverema (depolariserema). Aktiveren máksá ahte váibmodeahkit oatnánit. Go feaskkir aktivere, de dat gurregoahtá vara gámmirii. Dan botta go dát guorraneapmi dáhpáhuvvá de EKG:s lea oanehis gaska mii lea njuolgat ja jaskat. QPR-kompleaksa govvida gámmiriid aktiverema. QPR-kompleakssa maŋŋá čuovvu fas oanehis boddu. Loahpas boahtá T-bárru, mii boahtá das go gámmirat repolariserejit.