Erohusat erenomáš siiddu «MobileDiff/286594» veršuvnnaid gaskkas

1 073 bytes added ,  2 jahkki árat
álgodiv.
(merge of komigiela variehtat. All added text by Geavaheaddji:Meahccevulle)
(álgodiv.)
}}
 
 
'''Komigiella''' ({{g-kv|коми кыв}}) lea [[perbmelaš gielat|perbmelaš giella]] [[Urálalaš gielat|urálalaš giellabearrašis]]. Das leat guokte váldovarietehta, [[Komigiella|komisyrjána]] ja [[Komipermjakgiella|komipermjáhkka]]. Dasa lassin gávdno goalmmát, unnit varietehta, komijazva. Komigielain oaivvilduvvo dávjá stuorimus varietehta, komisyrjána.
'''Komigiella''' ({{g-kv|коми кыв}}) lea [[perbmelaš gielat|perbmelaš giella]] mii gullá [[Urálalaš gielat|urálalaš giellabearrašii]]. Giela hupmet eanas [[Komi dásseváldi|Komi dásseválddi]] [[komilaččat]], muhto dat hubmojuvvo maiddái kránnjáguovlluin nugo [[Nenetsia]]s, [[Arkhangelsk oblast]]as ja [[Murmánskka oblasta]]s.
 
Komigielas leat golbma váldovariántta: [[Komisyrjánagiella|komisyrjána]], [[Komipermjakgiella|komipermjáhkka]] ja [[Komijazvagiella|komijazva]]. Dáin variánttain vuosttaš dahjege komisyrjána lea stuorámus giella go jagi 2010 sullii 160&nbsp;000 olbmo dán hupmet. Dávjá go muhtun hupmá komigiela birra, son dárkkuha komisyrjána. Komiperjáhka fas hupmet sullii 60&nbsp;000 olbmo jagi 2010<ref>{{Girjegáldu | Čálli = Prozes, Jaak| Namma = Venemaa rahavaloendus ja uurali rahvad (girjjis Soome-ugri sõlmed 2010-2011) | Siidu = 15 | Olggosaddi = Fenno-Ugria | Jahki = 2012 | Dovdolohku = ISSN 2228-1894 | G= {{et}}}}</ref> Komisyrjána hubmit dávjá ipmirdit maid komipermjáhka hubmit lohket ja komipermjáhka hubmit maid komisyrjána hubmit lohket. Goalmmát variánta, komijazva, lea unni ja dán hupmet sullii 4&nbsp;000 puhujaa.<ref name=Anhava>{{Girjegáldu | Čálli = Anhava, Jaakko | Namma = Maailman kielet ja kielikunnat, 3. painos | Siidu = 50 | Olggosaddi = Gaudeamus | Jahki = 2005 | Dovdolohku = ISBN 951-662-734-X | G= {{fi}}}}</ref>
 
== Guovlu ==
* Blokland, Rogier & Rießler, Michael: ''[http://www.academia.edu/6793795/Komi-Saami-Russian_contacts_on_the_Kola_Peninsula Komi-Saami-Russian contacts on the Kola Peninsula]'' Hasselblatt, Cornelius, Paren, Remco van & Houtzagers, H. P. (red.) (2011). ''Language contact in times of globalization''. Amsterdam: Editions Rodopi, S. 5-26.
* Hausenberg, Anu-Reet: ''Komi.'' Daniel Abondolo (red.) ''The Uralic Languages.'' Routledge, London 1998, ISBN 0-415-08198-X, (''Routledge language family descriptions''), S. 305–326.
 
==Gáldut==
{{Gáldut}}
 
==Liŋkkat==