Erohusat artihkkala «Ruoššagiella» veršuvnnaid gaskkas
Sisdoallu sihkkojuvvon Sisdoallu lasihuvvon
korr |
|||
Gurgadas 18:
}}
'''Ruoššagiella''' gullá [[indoeurohpálaš gielat|indoeurohpálaš gielaid]] [[Slávalaš gielat|slávalaš gielaid]] [[Nuortaslávalaš gielat|nuortaslávalaš gielaid]]
== Guovlu ==
Gurgadas 25:
=== Vokálat ===
Ruoššagielas lea 6 vokála. Systema vuođul lea
{| border="2" cellpadding="5" style="margin: 1em 1em 1em 0; background: #f9f9f9; border: 1px #aaa solid; border-collapse: collapse; text-align: center; font-size: 95%;"
Gurgadas 56:
== Čállingiella ==
Ruoššagiella lea
{| style="font-family:Microsoft Sans Serif; font-size:1.4em; border-color:#000000; border-width:1px; border-style:solid; border-collapse:collapse; background-color:#F8F8EF; text-align:center"
Gurgadas 100:
|}
Dehálaš fonologalaš proseassa ruoššagielas lea [[palataliseren]], konsonánttain lea guokte veršuvnna, ovda- ja maŋŋeveršuvdna. Dábálaš ''l''-a lassin lea maid palataliserejuvvon ''l'', [[IPA]]: ʎ, seammá jietna go sámegiela ''viellja''-sánis. Palataliseren ii leat merkejuvvon konsonánttas, muhto vokálas, nu ahte jos konsonántta ''ii'' leat palataliserejuvvon, de čuovvovaš vokálabustáva (vokálaide a, e, i, o, u) lea а, э, ы, о, у, muhto jos lea, de seammá vokála ferte čállit я, е, и, ё, ю. Jos konsonántta maŋŋel ii leat vokála, muhto nubbi konsonánta dahje sáni
== Historjá ==
| |||